Ochrana a podpora genofondu motáka lužního na střední a jižní Moravě

Moták lužní (Circus pygargus) patří v ČR k vzácně hnízdícím druhům dravců – početnost hnízdících párů byla koncem minulého století pro celou ČR odhadována na 20-40 párů. V současnosti je zřejmý nárůst populace motáka lužního v ČR, lze předpokládat 100-150 hnízdících párů. Moták lužní je chráněn legislativou ČR jako silně ohrožený druh (vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb.), nejpřísnější ochrany požívá také v zemích ES (příloha I směrnice o ptácích).

Moták lužní původně obýval mokřadní biotopy s porosty rákosu a orobince nebo naopak stepní oblasti. V současnosti se těžiště hnízdišť tohoto dravce ve střední Evropě nachází v náhradních biotopech intenzivně zemědělsky obhospodařovaných kultur – obiloviny, řepka, příp. louky a ruderály.
Vzhledem k tomu, že vyvádění mláďat motáka lužního spadá do termínu zemědělských sklizňových prací (obiloviny, řepka, luční porosty), je většina hnízd tohoto dravce vysečena před vyvedením mláďat v různém stupni stáří. Větší problémy s vysečením mláďat, popř. hnízd s vejci, nastávají u hnízd v porostech pícnin (vojtěška, jetelotrávy) a luk, ve kterých probíhá seč častěji.
Cílem našich aktivit je vyhledávání hnízdišť motáka lužního v tradičních zemědělsky obhospodařovaných oblastech střední a jižní Moravy (Olomoucko, Šumpersko, Prostějovsko, Znojemsko), následné dohledání hnízd a jejich označení před vysečením po domluvě s agronomem příslušného zemědělského podniku. Nalezená hnízda jsou dále zabezpečena před srstnatým predátorem pachovou bariérou – tabletami naftalínu rozprostřenými na hnízdě a v jeho nejbližším okolí.
Realizace celého záměru je vzhledem k nenápadnosti druhu v době hnízdění časově velice náročná. Během naší činnosti se podařilo zachránit již desítky ohrožených hnízd v terénu a umožnit několika stovkám mláďatům vylétnutí do přírody.

V roce 2007 byla na rozdíl od předchozích let použita odlišná metoda ochrany hnízd před vysečením. Kolem všech nalezených hnízd motáka lužního byla zhotovena ohrádkou z pletiva tvaru trojúhelníku (2x2x2 m) nebo čtverce (2x2 m), včetně aplikace pachového odpuzovače v nejbližším okolí hnízda. Takto byla zvýšena bezpečnost hnízda před predátory, ale také před zemědělskou mechanizací, neboť mláďata motáků lužních se v období žní rozlézají do okolní plodiny, kdy mohou být vysečena zemědělskou technikou. Ohrádky z pletiva kolem hnízd byly ponechány vždy až do vylétnutí posledního mláděte na hnízdě.
Zkušenosti s touto metodou aplikovanou během roku 2007 jsou obecně pozitivní, nutno však upozornit na některé negativní faktory této metody:
Na 1 hnízdišti motáka lužního na Znojemsku a dalším hnízdišti na Olomoucku bylo nalezeno 1 plně opeřené mládě motáka lužního se zlomeným běhákem v patním kloubu. Je zřejmé, že ke zlomení běháku obou mláďat došlo v důsledku uvíznutí nohy v oku pletiva ohrádky, když se dospívající mládě pokoušelo přes ohrádku z hnízda dostat ven. Jako důležitý faktor se ukázala velikost ok použitého pletiva. U klasického „králičího“ pletiva tento úraz zaznamenán nebyl (úhlopříčka oka do 20 mm), byl však zaznamenán v obou případech u hnízd, kde byla použita ohrádka s oky pletiva o úhlopříčce 35 mm. Proto používání tohoto druhu pletiva v dalších letech zásadně nedoporučuji!
Dále v jednom případě se stalo, že z části již vzletné mládě se dostalo z ohrádky ven do plodiny a shodou okolností na poli probíhala seč. Toto mládě bylo bohužel vysečeno.

Projekt finančně podpořily tyto organizace:

Ministerstvo životního prostředí
Jihomoravský kraj
Ford Motor Company, s.r.o.
Nadační fond ochrany přírody, Brno

Další formy podpory:

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, středisko Olomouc
Správa CHKO Pálava

Text a foto: Karel Poprach

Foto: Ochrana a podpora genofondu motáka lužního na střední a jižní Moravě