Tento projekt, realizovaný v roce 2004, byl Nadací Partnerství ohodnocen jako projekt měsíce února 2005.

Cílem projektu bylo aktivní zapojení části občanské veřejnosti při ochraně silně ohrožené sovy pálené (Tyto alba) na jižní Moravě v regionech (bývalých) okresů Hodonín, Uherské Hradiště, Vyškov a Znojmo. Cílovou skupinou obyvatelstva v rámci projektu byli pracovníci na zemědělských farmách, příležitostně správci vybraných sakrálních objektů a pracovníci obecních úřadů spravující sakrální objekty.

Projekt navazuje na již dříve realizovaná záchranná opatření pro sovu pálenou ve zmíněných oblastech, kdy prakticky v každé obci s vhodnými objekty, zejména na zemědělských farmách, byly instalovány hnízdní budky pro sovu pálenou.

Během realizace projektu probíhala kontrola a údržba hnízdních budek pro sovu pálenou. Během kontrol budek byli kontaktování pracovníci zemědělských farem (vedoucí pracovníci, techničtí pracovníci, ošetřovatelé zvířat) s cílem jejich bližšího seznámení se sovou pálenou, její biologií, příčinami mortality, ohrožení a možnostmi ochrany. Mláďata sovy pálené v obsazených budkách byla za přítomnosti pracovníků farem kroužkována, s výkladem důvodu kroužkování mladých sov, poznámkami k použitým kroužkům, k metodám zjišťování zpětných nálezů apod. Současně byly pracovníkům na farmách předávány kontakty na naši organizaci (pokud se tak již nestalo v předchozích letech) pro případ nálezu poraněné či uhynulé sovy pálené.

Cílem projektu byla také údržba hnízdních budek pro sovu pálenou. V případě potřeby byly budky čištěny, během kontrol prováděny jednoduché opravy budek. Náročnější opravy poškozených budek byly prováděny při samostatných cílených návštěvách. Budky v objektech po jejich rekonstrukci a následném uzavření byly přemístěny do jiných vhodnějších objektů. Během kontroly budek na farmách současně probíhala kontrola nebezpečných nádrží (dříve využívaných k uskladnění melasy), které se staly doslova smrtelnými pastmi nejen pro sovu pálenou, ale také sýčka obecného, poštolku obecnou, havrana polního a řadu dalších druhů pěvců. Většinu těchto nádrží se však již podařilo zabezpečit v předchozích letech, v roce 2004 probíhala z větší části kontrola jejich zabezpečení. Práce v terénu probíhaly od počátku května do konce října (listopadu). Postupně byla získaná data sumarizována a vyhodnocena.

Další informace naleznete zde:

http://www.nadacepartnerstvi.cz/cestina/media/tz/tz_050419.php

http://www.nadacepartnerstvi.cz/cestina/media/pm/pm0503.php

V roce 2012 byla realizována aktivita „Zhodnocení výsledku a efektu projektu“. Provedena byla fyzická kontrola 415 instalovaných budek, sledována byla obsazenost budek cílovým druhem sýcem rousným a dalšími (necílovými) druhy ptáků, příp. jinými druhy živočichů. V případě obsazených budek sýcem rousným byly provedeny další kontroly za účelem zjištění počtu vyvedených mláďat, pořizována byla fotodokumentace. V případě potřeby (např. lokální kůrovcová kalamita na lokalitě a následná těžba porostu apod.) byly vytěžené hnízdní budky přemístěny do jiných vhodných porostů na daném k.ú. a parcelním čísle. Budky po vyvedení mláďat byly vyčištěny. Data z výsledků kontrol budek jsou rozpracována v připojených tabulkách.

Podpora sýce rousného jako vrcholového predátora má v rámci biologické ochrany lesních kultur své nezastupitelné místo, neboť sýc rousný je (zejména) v letech gradace drobných savců (hraboše polního, myšice lesní a křovinné, norníka rudého) jejich významným predátorem. Při realizaci metody biologické ochrany lesa jsou pak ztráty na lesních sazenicích způsobované drobnými savci výrazně nižší a současně se snižuje nutnost aplikace rodenticidů na lesních i zemědělských kulturách.

VÝSLEDKY

Rok 2012 byl pro sýce rousného ve sledované oblasti spíše potravně podprůměrný, zaznamenáno bylo v budkách 9 hnízdících párů sýce rousného, což dokumentuje i relativní vzácnost této sovy ve sledované oblasti. Lokalizace hnízdících párů: Staré Město - 1 pár, Malá Morava - 1 pár, Zlaté Hory - 2 páry, Loučná nad Desnou - 5 párů. V oblasti Loučné nad Desnou došlo k hnízdění několika párů v relativní blízkosti mezi sebou, což svědčí o dobrých potravních podmínkách v této lokalitě. Sýc rousný vyvedl do přírody celkem 34 mláďat. V části budek hnízdili pěvci - sýkory, brhlík lesní, rehek zahradní, červenka obecná. Celková obsazenost hnízdních budek v roce 2012 byla 18,55 %. Prováděna byla údržba budek – čištění budek, opravy budek.

Zhodnocení hnízdní úspěšnost, počtu snesených vajec, vyvedených mláďat, průměrného počtu vajec na hnízdo, průměrného počtu mláďata na hnízdící a na úspěšně hnízdící pár je vyhodnoceno v tabulkové podobě.

Fotodokumentace byla provedena u budek č. 342, 347, 348, 361, 461, 814, 918. U budek č. 338, 922 byla mláďata již vyvedena a fotodokumentace zde tedy z tohoto důvodu provedena nebyla.

Přestože se jedná o první rok po ukončení instalace budek, realizované opatření lze hodnotit jako úspěšné.

Více podrobností v přiloženém PDF souboru.
Lokalizace míst s instalovanými budkami pro sýce rousného na přehledné mapě.

Ochrana a podpora genofondu motáka lužního na střední a jižní Moravě

Moták lužní (Circus pygargus) patří v ČR k vzácně hnízdícím druhům dravců – početnost hnízdících párů byla koncem minulého století pro celou ČR odhadována na 20-40 párů. V současnosti je zřejmý nárůst populace motáka lužního v ČR, lze předpokládat 100-150 hnízdících párů. Moták lužní je chráněn legislativou ČR jako silně ohrožený druh (vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb.), nejpřísnější ochrany požívá také v zemích ES (příloha I směrnice o ptácích).

Moták lužní původně obýval mokřadní biotopy s porosty rákosu a orobince nebo naopak stepní oblasti. V současnosti se těžiště hnízdišť tohoto dravce ve střední Evropě nachází v náhradních biotopech intenzivně zemědělsky obhospodařovaných kultur – obiloviny, řepka, příp. louky a ruderály.
Vzhledem k tomu, že vyvádění mláďat motáka lužního spadá do termínu zemědělských sklizňových prací (obiloviny, řepka, luční porosty), je většina hnízd tohoto dravce vysečena před vyvedením mláďat v různém stupni stáří. Větší problémy s vysečením mláďat, popř. hnízd s vejci, nastávají u hnízd v porostech pícnin (vojtěška, jetelotrávy) a luk, ve kterých probíhá seč častěji.
Cílem našich aktivit je vyhledávání hnízdišť motáka lužního v tradičních zemědělsky obhospodařovaných oblastech střední a jižní Moravy (Olomoucko, Šumpersko, Prostějovsko, Znojemsko), následné dohledání hnízd a jejich označení před vysečením po domluvě s agronomem příslušného zemědělského podniku. Nalezená hnízda jsou dále zabezpečena před srstnatým predátorem pachovou bariérou – tabletami naftalínu rozprostřenými na hnízdě a v jeho nejbližším okolí.
Realizace celého záměru je vzhledem k nenápadnosti druhu v době hnízdění časově velice náročná. Během naší činnosti se podařilo zachránit již desítky ohrožených hnízd v terénu a umožnit několika stovkám mláďatům vylétnutí do přírody.

V roce 2007 byla na rozdíl od předchozích let použita odlišná metoda ochrany hnízd před vysečením. Kolem všech nalezených hnízd motáka lužního byla zhotovena ohrádkou z pletiva tvaru trojúhelníku (2x2x2 m) nebo čtverce (2x2 m), včetně aplikace pachového odpuzovače v nejbližším okolí hnízda. Takto byla zvýšena bezpečnost hnízda před predátory, ale také před zemědělskou mechanizací, neboť mláďata motáků lužních se v období žní rozlézají do okolní plodiny, kdy mohou být vysečena zemědělskou technikou. Ohrádky z pletiva kolem hnízd byly ponechány vždy až do vylétnutí posledního mláděte na hnízdě.
Zkušenosti s touto metodou aplikovanou během roku 2007 jsou obecně pozitivní, nutno však upozornit na některé negativní faktory této metody:
Na 1 hnízdišti motáka lužního na Znojemsku a dalším hnízdišti na Olomoucku bylo nalezeno 1 plně opeřené mládě motáka lužního se zlomeným běhákem v patním kloubu. Je zřejmé, že ke zlomení běháku obou mláďat došlo v důsledku uvíznutí nohy v oku pletiva ohrádky, když se dospívající mládě pokoušelo přes ohrádku z hnízda dostat ven. Jako důležitý faktor se ukázala velikost ok použitého pletiva. U klasického „králičího“ pletiva tento úraz zaznamenán nebyl (úhlopříčka oka do 20 mm), byl však zaznamenán v obou případech u hnízd, kde byla použita ohrádka s oky pletiva o úhlopříčce 35 mm. Proto používání tohoto druhu pletiva v dalších letech zásadně nedoporučuji!
Dále v jednom případě se stalo, že z části již vzletné mládě se dostalo z ohrádky ven do plodiny a shodou okolností na poli probíhala seč. Toto mládě bylo bohužel vysečeno.

Projekt finančně podpořily tyto organizace:

Ministerstvo životního prostředí
Jihomoravský kraj
Ford Motor Company, s.r.o.
Nadační fond ochrany přírody, Brno

Další formy podpory:

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, středisko Olomouc
Správa CHKO Pálava

Text a foto: Karel Poprach

Foto: Ochrana a podpora genofondu motáka lužního na střední a jižní Moravě

V roce 1996 byla v ČR započata realizace projektu „Ochrana a podpora genofondu sovy pálené (Tyto alba) na Moravě“, v roce 1999 byl projekt dále rozšířen také do českých zemí. Realizace takto rozsáhlého projektu byla reakcí na prudký ústup sovy pálené ve všech regionech ČR, v některých oblastech až do jejího úplného vymizení (legislativou ČR je sova pálená chráněna jako silně ohrožený druh). Cílem projektu je nabídnout sově pálené náhradní hnízdiště – dostatečně prostorné a proti predátorům bezpečné hnízdní budky, které by zastavily trvající pokles početnosti. V ČR se následně během několika let do současnosti podařilo vyrobit a instalovat 3.242 budek do zemědělských farem, z menší části pak také do sakrálních objektů. Občanské sdružení TYTO z uvedeného počtu vyrobilo a instalovalo 2.438 budek. Hnízdními budkami jsou pokryty vhodné (nížinné) oblasti pro sovu pálenou a z části také výše položené oblasti pahorkatin. Důležitou součástí projektu je následná údržba budek. Každoročně probíhá kontrola obsazenosti budek, po vyvedení mláďat je z budek odstraňována vývržková drť, poškozené budky jsou opravovány, zničené budky nahrazovány novými a nevhodně instalované budky (po uzavření objektu, změny využívání objektu apod.) přemísťovány.

Během práce na realizaci projektu bylo doposud v terénu stráveno více než 50.000 hodin a najeto přes 500.000 kilometrů. Toto úsilí přineslo již na samém počátku své první plody. V roce 1998 zahnízdilo v budkách 61 párů sovy pálené, které vyvedly 454 mláďat. V roce 1999 hnízdilo v budkách již 96 párů sovy pálené a vyvedeno bylo (za nepříznivých potravních podmínek) 388 mláďat. V roce 2000 obsadilo budky 149 párů sovy pálené (dalších 8 párů hnízdilo mimo budky), které vyvedly 965 mláďat. V roce 2001 bylo prokázáno hnízdění již 413 párů a do přírody vyvedeno 2656! mláďat. Dalších 31 mláďat bylo přiloženo do hnízd v přírodě a 93 ptáků vypuštěno do přírody metodou volného letu. V tomto roce byl již projekt realizován na území asi 50 okresů ČR. V roce 2003 bylo prokázáno hnízdění celkem 337 párů sovy pálené, které vyvedly přibližně 1640 mláďat.

Během realizace projektu je naší snahou také osvětová činnost mezi zemědělci, zájemci jsou seznamování s biologií, příčinami ohrožení a možnostmi ochrany sovy pálené, při kroužkování mláďat jsou lidé seznamováni s významem této činnosti.

Bližší informace o výsledcích projektu a ochraně sovy pálené je možno se dozvědět na webových stránkách Skupiny pro ochranu a výzkum sovy pálené v ČR:
http://mujweb.cz/www/tyto/

Projekt finančně podpořily tyto organizace:

Ministerstvo životního prostředí
Department for Environment, Food and Rural Affairs, Europe Environment Division (GB)
Nadace Partnerství
Komunitní nadace Euroregionu Labe
Olomoucký kraj
Zlínský kraj
Liberecký kraj
Karlovarský kraj
Plzeňský kraj
Pardubický kraj
Ford Motor Company, s.r.o.
Město Frenštát pod Radhoštěm
Město Hlučín
Město Kralupy nad Vltavou
Město Mělník
Město Neratovice
Město Otrokovice
Město Studénka
Město Uničov
ÚVR ČSOP
Správa CHKO České středohoří
Správa CHKO Kokořínsko
Správa CHKO Křivoklátsko
Správa CHKO Moravský kras
MUDr. Rostislav Špaček
Vlastní prostředky o.s. TYTO
Okresní úřad Mělník
Okresní úřad Olomouc

Další formy podpory:

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
středisko Brno
středisko Hradec Králové
středisko Olomouc
středisko Ostrava
středisko Praha
středisko Ústí nad Labem
Správa CHKO Pálava

Sýc rousný je druh sovy hnízdící v hornatinách a pahorkatinách. Je chráněn legislativou ČR jako silně ohrožený druh (vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb.), nejpřísnější ochrany požívá také v zemích ES (příloha I směrnice o ptácích).

Vzhledem k nízké hnízdní početnosti sýce rousného v Jeseníkách a jeho vazbě na staré doupné stromy byla v roce 1998 občanským sdružením TYTO započata realizace projektu zaměřeného na hnízdní podporu sýce rousného instalací vhodných hnízdních budek. Důležitým předpokladem projektu byla bezpečnost hnízdních budek před predátory, zejména kunou skalní a lesní, neboť tito predátoři se mohou naučit budky kontrolovat a plenit. Nezanedbatelný význam projektu lze spatřovat také v biologické ochraně lesa proti drobným savcům (Microtus agrestis, Microtus arvalis, Apodemus sp., Clethrionomys glareolus) působícím rozsáhlé škody na lesních kulturách, a to zejména v letech jejich gradací, neboť u sýce rousného je typická jeho závislost na populačních cyklech kořisti.

Instalované budky pro sýce rousného jsou konstruovány na základě nejmodernějších poznatků především se zřetelem k bezpečnosti před predátorem (kunou) a s důrazem na dlouhodobou životnost budek v klimatických podmínkách Hrubého Jeseníku.
Všechny budky jsou z přední strany, obou bočních stran, dna a střechy s přesahem oplechovány pozinkovaným plechem opatřeným hnědým nátěrem. Rozsah oplechování byl postupně upravován na základě nejnovějších poznatků tak, aby budka byla co nejlépe zabezpečena před predací kunou. K uchycení budky ke kmeni stromu je v současnosti používána masivní, několika nátěry barvy opatřená dubová lišta. Životnost takto vyrobených budek v terénu lze odhadnout na několik desetiletí, kdy životnost budky se rovná prakticky životnosti stromu. Eliminace potenciálního vytěžení nosného stromu a budky je snižována ve spolupráci s příslušnými lesními správami Lesů ČR, s.p.

V současnosti máme pro sýce rousného instalováno 309 budek: Beskydy (CHKO Beskydy) – 10 budek, Hrubý Jeseník (CHKO Jeseníky) – 227, Nízký Jeseník – 20, Kokořínsko – 17, Ralská pahorkatina – 35. Jedná se o území bývalých okresů Bruntál, Česká Lípa, Frýdek-Místek, Jeseník, Mělník, Šumperk.

Cílem projektu je každoroční kontrola a údržba budek, jejich čištění, provádění základních oprav, v případě potřeby přemístění, výroba a reinstalace zničených budek. Zjišťovány jsou nidobiologické údaje, mláďata na hnízdech jsou kroužkována.

Během realizace projektu bylo v námi instalovaných budkách prokázáno hnízdění již několika desítek párů sýce rousného a do přírody vyvedeno několik set mláďat.

Hnízdní podpora sýce rousného má v rámci biologické ochrany lesních kultur své nezastupitelné místo, neboť sýc rousný je v letech gradace drobných savců (hraboše mokřadního, myšic, norníka rudého) jejich významným predátorem. Při realizaci metody biologické ochrany lesa jsou ztráty na lesních sazenicích způsobované drobnými savci sníženy a současně se snižuje nutnost aplikace rodenticidů na lesních i zemědělských kulturách.